Test pracovní paměti

Přidat na web Metainformace

Ostatní hry

Online test paměti

Online test paměti

Málokdo slyšel, že člověk je v evolučním řetězci nadřazen svým nejbližším příbuzným – opicím, a to ne ve všech kognitivních funkcích. Unikátní výzkum vědců z Japonska osvětlil oblast našich myšlenkových pochodů, ve kterých jsme jednoznačně podřazeni jednotlivým zástupcům řádu primátů.

Historie výzkumu

Skupina japonských expertů na inteligenci primátů z Kjótské univerzity provedla neuvěřitelnou studii – experimentálně porovnala schopnosti fotografické paměti pětiletých šimpanzů a japonských univerzitních studentů. V důsledku experimentu vědci dospěli k závěru, že stále podceňujeme intelektuální schopnosti šimpanzů.

Historie tohoto výzkumu sahá mnoho let. Během této doby japonští vědci Tetsuro Matsuzawa a Nobuyuki Kawai dosáhli zdánlivě neuvěřitelných výsledků. Naučili šimpanzí samici jménem Ai arabské číslice – uměla plynule počítat od nuly do devíti.

Dalším krokem v testování Ayiny inteligence byl experiment, který hodnotil její schopnosti krátkodobé paměti. Před šimpanze byl umístěn dotykový monitor. Na obrazovce se objevila čísla, náhodně rozesetá po poli. V jednu chvíli byla všechna čísla pokryta bílými čtverečky. Aya měla za úkol klikat na políčka ve vzestupném pořadí čísel za nimi. Úkol to není snadný, ale po tvrdém tréninku se šimpanz naučil rychle si zapamatovat čísla za bílými čtverečky a přesně na ně klikat ve správném pořadí.

Aby se eliminoval faktor individuality, zahrnuli vědci do experimentu další čtyři zástupce čeledi primátů: dvě šimpanzí samice a jejich pětiletá mláďata. Každá dvojice se učila na výbornou a během experimentů se zjistilo, že mladé opice řeší úkoly na zapamatování čísel mnohem lépe než dospělí. K pokusům bylo připojeno i mládě již známé samice Aya, pojmenované Ayumu. Je pozoruhodné, že Ayumuho skóre paměti bylo vyšší než u jeho vrstevníků.

Současně s primáty byli studenti japonských univerzit požádáni, aby provedli test paměti. V rychlosti splnění tohoto úkolu studenti kupodivu nemohli opičkám konkurovat. Jako kontrolní cvičení vědci zkrátili dobu zapamatování na minimálně 210 milisekund. Pro studenty tento čas nestačil. Výsledkem bylo, že byli schopni splnit úkol pouze na 40 %, zatímco Ayumu dokončil úkol na 80 %, přičemž strávili podstatně méně času.

Matsuzawa poznamenal, že neexistují přesné informace o tom, jak dlouho si šimpanz dokáže zapamatovat pořadí čísel v paměti. Během experimentu byl Ayumu rozptylován cizími zvuky, ale po 10 sekundách se vrátil k úkolu a dokončil jej správně bez jediné chyby. Možnost delšího uložení kombinací čísel v paměti primátů není dosud plně prozkoumána.

I tyto výsledky však stačí k závěru, že primáti nejsou schopni řešit určité intelektuální úkoly o nic hůře a v některých případech dokonce lépe než lidé.

Zajímavá fakta

  • Základy paměti se tvoří u člověka v děloze v 5. měsíci těhotenství: embryo se učí pamatovat si a rozpoznávat zvuky, pozitivně reaguje na hlas matky, známou hudbu. Vrcholný rozvoj paměti: 19-25 let je nejlepší doba pro získání vzdělání. Paměť bledne po 50 letech, a to pouze u lidí, kteří ji netrénují.
  • Američtí vědci vynalezli pilulku, která vymaže špatné vzpomínky. Vynález je plánován pro použití při léčbě pacientů, kteří utrpěli psychické trauma. Samotná metoda vyvolala mnoho kontroverzí.
  • Jiní američtí vědci tvrdí, že se naučili přenášet paměť z jedné osoby na druhou extrakcí molekuly RNA. Výsledek je plánován pro použití ve vzdělávání, čímž se zkrátí doba školení na minimum. Přenos znalostí do mozku bude stejně snadný jako zápis informací na USB flash disk.
  • Výsledky další studie: klasická hudba má pozitivní vliv na syntézu bílkovin v těle a zvyšuje aktivitu genů odpovědných za paměť.
  • Úžasné výsledky experimentu! Tři skupiny dobrovolníků se učily obrázky nazpaměť různými způsoby: první fotila na chytrý telefon, druhá se jen dívala, třetí fotila a po chvíli je smazala. Většinu obrázků si pamatovala skupina, která nepoužívala žádné pomůcky. Jakýsi budíček pro lidi, kteří nahrazují skutečný život fotoreportážemi.

Navzdory obrovskému množství výzkumu lidské paměti musíme pochopit, že neznáme ani desetinu jejího potenciálu. To však neznamená, že naši paměť není třeba trénovat. Cvičení paměti jsou skvělým způsobem, jak udržet svůj intelekt v dobré kondici, a neuvěřitelně důležitým nástrojem pro osobní růst.

Test pracovní paměti

Test pracovní paměti

Dobrá paměť od narození je skutečný dar. To ale neznamená, že naši paměť nelze trénovat. Krátkodobá paměť je úžasná lidská schopnost, kterou lze „napumpovat“ jako svaly a udržet si ji v dobré kondici po celý život.

Jak zlepšit krátkodobou paměť

Existuje obrovské množství technik a technik, které umožňují trénovat krátkodobou paměť. Budeme zvažovat nejoblíbenější z nich, které opakovaně prokázaly svou účinnost v praxi.

1. Zůstaňte zdraví

Začínáme z dálky, ale předpokladem naší paměti je celkové zdraví. Deprese, demence, Alzheimerova choroba jsou faktory, které přímo ovlivňují stav paměti člověka. Nepřímo, ale dost negativně ovlivňují stav paměti a oběhové problémy, jako je vysoký krevní tlak. Zapomínat byste neměli ani na léky, jejichž příjem má vedlejší účinek a ovlivňuje části mozku zodpovědné za paměť. Závěr z výše uvedeného: zdravé tělo – zdravá paměť!

2. Správná výživa

Produkty, které jsou dobré pro mozek, nejsou vůbec fikcí a ani marketingovým trikem. Vysoký obsah omega-3 polynenasycených mastných kyselin v potravinách zajišťuje správnou činnost mozku a má pozitivní vliv na paměť. Nejoblíbenějšími produkty v této kategorii jsou tuňák, losos, vlašské ořechy a sójové boby.

3. Dobrý spánek

Vědci zjistili, že 7-9 hodin spánku denně stačí k obnovení naší síly. Tento stav je důležitý pro správné fungování mozku a samozřejmě pro dobrou paměť. Vzpomeňte si na starou dobrou techniku ​​z dětství: zopakujte si říkanku před spaním a dejte knihu pod polštář. Druhý den ráno paměť zpravidla neselhala.

4. Tělesná výchova

Tělesná výchova je lékem na všechno a v boji s problémy s krátkodobou pamětí hraje obrovskou roli i pohyb. Rovnoměrné zatížení těla zajišťuje optimální průtok krve do našeho mozku, což má pozitivní vliv na práci všech jeho částí, včetně těch, které jsou zodpovědné za dobrou paměť. I obyčejná procházka má pozitivní efekt.

5. Aktivní mozek

Aktivní mozek je klíčem k dobré krátkodobé paměti. Mozková aktivita je vlastnost, kterou je třeba neustále udržovat. Nejlepší způsoby podpory: hraní šachů, řešení hádanek, řešení všech druhů problémů, mluvení s lidmi, čtení knih a další aktivity, které jsou užitečné pro vaši duševní činnost.

6. Speciální cvičení

Existuje obrovské množství speciálních cvičení pro trénink krátkodobé paměti. Jednou z osvědčených a účinných her jsou hry na posílení paměti pomocí flash karet. Mezi aplikacemi pro váš smartphone najdete dostatečné množství her a simulátorů pro vývoj paměti.

7. Zaměřte se na informace

Mnoho věcí si nepamatujeme jen proto, že se na ně v okamžiku vzpomínání nemůžeme soustředit. 8 sekund je čas, který musíme věnovat soustředění při přijímání informací, a poté se nám uloží do paměti.

8. Asociace s pocity

Určitá vůně nebo chuť může vyvolat vzpomínku. Tato technika je dobrá pro zapamatování informací. Jeden příklad: vůně parfému člověka, kterou ucítíte, když se setkáte, vám pomůže zapamatovat si jeho jméno, až se příště setkáte. Někdo si pamatuje podání ruky, někdo propojuje další smyslové kanály pro vnímání informací.

9. Mnemotechnické pomůcky

Jednou z nápadných mnemotechnických pomůcek je věta, pomocí které snadno vyjmenujeme všechny barvy duhy: "Každý lovec chce vědět, kde sedí bažant." Mnoho lidí přichází s vlastními mnemotechnickými obrázky, které vám umožňují zapamatovat si tu či onu informaci. Čím jasnější je obraz, tím silnější je paměťový efekt.

10. Rozdělení informací do bloků

Lidský mozek je ze své podstaty docela líný. Neradi si zapamatujeme velké množství informací. Účinnou metodou, která vám umožní nevstupovat do konfrontace s „líným mozkem“, je rozdělit informace do bloků. Dobrým příkladem této metody v praxi je zapamatování telefonních čísel jejich rozdělením na malé části pomocí pomlček.

Techniky a techniky, které nám umožňují zvýšit potenciál naší krátkodobé paměti, jsou jistě účinné z hlediska zlepšení naší mozkové aktivity. Neměli bychom však zapomínat, že žijeme v době informačních technologií a náš mozek musí sám zpracovávat obrovské množství dat. Je to zdlouhavý a ne vždy užitečný proces. A abychom našemu mozku pomohli, musíme odstranit všechny rušivé faktory: omezit se na zbytečné informace, soustředit se na to důležité a zatížit krátkodobou paměť pouze tou prací, která je pro nás skutečně důležitá.